Zoo Praha slaví světový úspěch. Nikde jinde se nepodařilo odchovat 18 mláďat dvojzoborožce nosorožčího za stejný počet roků. Rekord je o to významnější po smrti samice Markéty v roce 2022. Právě ona vyvedla postupně se dvěma samci celkem 17 mláďat. Navázat na tuto éru se zdálo být takřka nemožné. Nová samice zvaná Sharjah získaná ze Spojených arabských emirátů však nezklamala – nyní v Praze odchovala svého prvního potomka a současně první evropské mládě po pěti letech.
„Nový pár odchoval na podzim své první mládě, které se stalo osmnáctým přírůstkem v Zoo Praha a prvním v Evropě po pěti letech. To předchozí ale bylo také z naší zoo, což ukazuje, jak nejistou budoucnost má dvojzoborožec nosorožčí v Evropě, “ uvádí čísla do kontextu kurátor ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl.
Podle něj je chov tohoto výrazného druhu náročný a populace v evropských zoo stárne. „Možná se budeme v budoucnu dívat na dvojzoborožce jen v encyklopediích a muzeích. Každý chovatelský úspěch je tedy zásadní pro zachování těchto skvostů asijského deštného lesa v chovech našeho kontinentu, “ doplňuje Vaidl.
Dvojzoborožec nosorožčí je jeden ze tří druhů dvojzoborožců, přičemž bývá spolu s dvojzoborožcem indickým označován za vůbec největší druh stromových zoborožců. Obývá původní pralesy Indonésie, Malajsie a Thajska. V jiném prostředí nedokáže přežít. Vlivem úbytku primárních lesů a lovu je zařazen na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN v kategorii „zranitelný“. Vyhlídky nemá nijak nadějné. Odborníci očekávají pokles jeho populace do roku 2060 až o 40 procent.
Vedle mohutného zobáku s přilbicí, která je ve skutečnosti velmi lehká a slouží mimo jiné jako rezonátor už tak dalekonosného hlasu, zaujmou dvojzoborožci bizarním způsobem hnízdění. Samec totiž samici – s jejím přispěním – zazdí ve stromové dutině. Ptáci k tomu využívají směs substrátu, trusu i rozmačkaného ovoce. Samice zůstává uvnitř a skrze úzkou škvíru je zcela odkázaná na péči samce. Ten po celou dobu hnízdění krmí nejen ji, ale později i mláďata.