Praha 5 pořídila moderní mobilní protipovodňové zábrany, díky kterým je schopna rychle reagovat na nenadálé ohrožení velkou vodou. Zároveň dokáže zbudovat ochranné bariéry vlastními silami a prostředky za nesrovnatelně nižší finanční náklady než při použití pytlů s pískem.
Výstavba protipovodňové mobilní zábrany NOAQ je nesrovnatelně časově i fyzicky jednodušší, nevyžaduje odborné znalosti, další materiál a pracovní prostředky. Výrobce udává rychlost výstavby v rozmezí 100 m za hodinu. Nové zařízení lze používat opakovaně, odpadá potřeba následných odklízecích a likvidačních prací, která je u užití pytlů s pískem značně pracná. Materiál nepodléhá opotřebení a velice dobře se s ním manipuluje a skladuje.
Pytle s pískem, které Praha 5 v případě potřeby využívala, pozvolna dosloužily. „Vydali jsme se směrem, kterým jde svět. Konzultovali jsme s hasiči, krizovým odborem hlavního města Prahy, že je to správná cesta. Nové zařízení ušetří lidi i čas, zábrany lze totiž stavět velmi rychle v menším počtu osob, “ konstatoval starosta Prahy 5 Lukáš Herold (ODS). V akci se zátarasy budou zkoušet už při nejbližším protipovodňovém cvičení, které magistrát zorganizuje v první půli letošního roku.
Městská část má za úkol při vyhlášení protipovodňové aktivity zřídit na vytyčených úsecích Vltavy pět protipovodňových pytlovaných zábran, o celkové délce cca 65 metrů, šířky 1 m a 0,5 až 0,75 cm výšky. Jedná se o doplnění levobřežní linie hrazení v prolukách hrazení, které při v případě povodně budují profesionální a dobrovolní hasiči, například na Hořejším nábřeží.
Tuto fyzicky a časově náročnou práci musí městská část zajistit vlastními silami a prostředky. Na zbudování ochranných valů padne asi 1000 pytlů, tj. cca 30 tun písku. Na 1 m³ hráze je potřeba zhruba 30 dvoukomorových pytlů, výstavba zabere cca 45 minut. A na zvládnutí výstavby valů se městská část potřebovala 15 až 30 osob s časovou rezervou 6 /10 hodin.