.webp)
Po půlroce v restaurátorské dílně se na Barrandovské skály vrátila litinová pamětní deska s nápisem Barrande. Vlastník, Národní muzeum, ji loni v listopadu nechal kvůli špatnému stavu sejmout a odborně zrestaurovat.
Stejně jako před 141 lety, kdy se v roce 1884 na skalním masivu objevila poprvé, přispěly i nyní k obnově a navrácení sponzorské dary. Praha 5 poskytla 200 tisíc korun.
Téměř pět metrů dlouhá a 1,5 metru vysoká deska s paleontologovým jménem byla vsazena do skalní stěny jako symbolický pomník rok po smrti francouzského stavebního inženýra. Právě po něm byly skála i celá národní přírodní památka pojmenovány. Patří jí prvenství v kategorii nejstarší chráněné území geologického charakteru v České republice.
O vznik desky se nejvíce zasloužil Antonín Frič, významný český přírodovědec, zoolog a paleontolog a vůdčí osobnost přírodovědy tehdejšího Národního muzea. Slavnostní odhalení 14. června 1884 sledovaly největších kapacity tehdejší národní společnosti na Vltavě z plovoucího parníku. Skála nebyla vybrána náhodou. Nejedná se sice o nejvýznamnější z Barrandových lokalit, není to ani místo, kde našel své první zkameněliny, jde ovšem o jeden z nejpůsobivějších geologických profilů na území Prahy, dobře patrný i z velké dálky. Ukazuje detailně provrásněné vápence spodnodevonského stáří. Ty v blízkém okolí těžily lomy až do 20. století.
Pamětní desku vyrobila a její výrobu za 300 zlatých sponzorovala První českomoravská továrna v Libni. Na instalaci v hodnotě 572 zlatých pak byla vyhlášena sbírka mezi významnými geology v USA. Velkou část nákladů neslo Museum Království českého, jak se tehdy Národní muzeum nazývalo. I když skály ještě několikrát změnily majitele, věcné břemeno v podobě pamětní desky bylo na základě zápisu v pozemkových knihách z roku 1884 zachováno nástupcům Musea Království českého. V roce 1907 byla kvůli úpravám Barrandovské skály sejmuta a znovu pozlacena. Nátěry pak byly obnoveny i v roce 1968.