.webp)
Zoo Praha představila nového samce tygra sumaterského. Devítiletý Achilles přicestoval z anglického Howletts Wild Animal Park za čtyřletou samicí Suryou, se kterou by mohl v Praze zplodit mláďata. Londýnský rodák je charismatickou šelmou – rád pozoruje své okolí z vyvýšených platforem, do vody při koupání couvá pozadu tak, aby si nenamočil přední tlapy, a ze všeho nejradši má podle svých někdejších chovatelů vůni parfému Chanel Coco. Především je ale pražskou nadějí pro rozmnožení kriticky ohroženého poddruhu tygra.
„Achilles je nádherný a perspektivní samec tygra sumaterského; přesně takového jsme v rámci Evropského chovného programu hledali k naší Surye. Na svůj nový domov si teprve zvyká, ale ode dneška už je k vidění v Pavilonu šelem a plazů. Zanedlouho čeká Suryu říje a tehdy by se mohl náš nový pár tygrů poprvé seznámit, “ říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
Achilles se narodil 27. června 2016 v Londýně jako mladší bratr tygřice Cinty, kterou znají z dřívějška i návštěvníci Zoo Praha. Od roku 2018 žil v Howletts Wild Animal Park, odkud přicestoval do Prahy letos v červnu. Poté prošel povinnou podovozní karanténou. Na uvítanou dnes dostal srnu z vrbového proutí plněnou masem.
„Jde o klidného samce, který sice v minulosti již žil se samicemi, nikdy však nezplodil potomka. Problém byl údajně v obou případech ve zdravotním stavu samice. Se Suryou, která rovněž ještě mládě neměla, by tak měl mít možnost se rozmnožit. Ona na to má ostatně nejvyšší čas, “ říká kurátor savců Pavel Brandl.
Vedle už zmíněných vlastností je Achilles velmi zvídavý a mírný, avšak šelmu nezapře v případě, že by se měl dělit o jídlo. Nejraději si pochutnává na hovězím či zvěřině a obzvlášť rád má srdce, játra a ledviny. Naopak kozí maso zrovna nemiluje a drůbež vyloženě nesnáší. Užívá si strhávat maso zavěšené na laně, už zmíněný parfémový enrichment a v létě se rád sluní, zatímco se ochlazuje krvavými nanuky.
Tygr sumaterský je nejmenší žijící tygr, obvykle dorůstá hmotnosti 90 až 120 kg. Je poslední přežívající zástupce „ostrovních tygrů“ z Indonésie, kteří dříve žili na Sumatře, Jávě a Bali. Zatímco tygři na Jávě a Bali byli vyhubeni již v minulém století, jediní tygři na Sumatře se zachovali do současnosti. Odhady jejich počtu jsou obtížné, průměrně se pohybují v rozmezí 400 až 600 jedinců. Početnost jejich populace stále klesá tempem zhruba o 10 % za desetiletí.
Největší hrozbou je pro tygry sumaterské přeměna přirozeného prostředí na plantáže palmy olejné či akácií a lov, přičemž jde jak o přímé pytlačení samotných tygrů pro kůži či kosti, tak redukci stavů jejich kořisti. Tou jsou kopytníci – jeleni sambaři, divoká prasata, muntžakové či další druhy zvířat včetně makaků a dikobrazů. Tygři sumaterští jsou též obětí konfliktů se zemědělci.
Tygry chová Zoo Praha téměř od svého počátku. Rok po jejím otevření, v roce 1932, přišel z Hagenbeckova cirkusu kříženec tygra ussurijského a bengálského, samec Bengali, a samice tygra indického Mitau. První tygři sumaterští obydleli pražskou zoo v roce 1958 a první mládě se zde narodilo v roce 1971.