Kde se Praha nejvíce přehřívá?

Změny klimatu v městském prostředí zesiluje efekt tepelného ostrova, který vzniká v zastavěných oblastech. Materiály typické pro zastavěné plochy totiž pohlcují sluneční záření a teplo akumulují. Na rozdíl od stromů a ostatní vegetace ale nestíní, ani neochlazují své okolí prostřednictvím odpařování vody. K celkovému ohřívání města navíc přispívá i běžný obyvatel svou běžnou činností. Teplo vytvářejí motory aut, klimatizace i spotřebiče nahromaděné na malé ploše.

Rozdíly v teplotách se nejvíce projevují právě v noci, protože městské prostředí se tolik neochlazuje. Do vzduchu se naopak dostává teplo nakumulované za celý den v budovách a zpevněných površích, jako jsou parkoviště, chodníky nebo silnice. Dané přehřívání je možné sledovat několika způsoby, které se kombinují. Každá metoda poskytuje jiný pohled a detail, nicméně každá z nich má i své limity. Využívají se zpravidla měření z meteorologických stanic, data ze satelitů i digitální model PALM, který propojuje meteorologická data s 3D modelem Prahy a dopočítává teplotu vzduchu i povrchů přímo v ulicích. Právě podrobná data mohou pomoci nejen popsat současný stav, ale také lépe plánovat budoucí podobu města.