Jaké tajemství vydala obálka se slovy TGM?

Experti  na zámku v Lánech otevřeli dopis se slovy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Dokument, který mohl podle některých historiků obsahovat poslední Masarykova slova zaznamenaná před jeho smrtí v září 1937, na zpřístupnění čekal 20 let v archivu. Historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR ale po první prohlídce uvedla, že text vznikl nejspíš v létě 1934. V pětistránkovém dopisu, který Masaryk nadiktoval svému synu Janovi, se píše o blízkosti konce života a pohřbu. Text se věnuje i národnostním otázkám Československa a zmiňuje potřebu vzdělanosti. Výsledky další analýzy dopisu by mohly být do měsíce.

Dokument předal Národnímu archivu 19. září 2005 tajemník Jana Masaryka Antonín Sum s pokynem uchovat ho dvě desetiletí. Vypadá autenticky, řekla Hájková novinářům zhruba po čtvrthodinové prohlídce. Text na zažloutlých listech byl téměř celý napsaný v angličtině, rukopis je podle Hájkové obtížně čitelný, napsaný na materiálu s Masarykovými znaky, číslování listů dodal Sum. Hájková odhadla, že dopis vznikl v létě 1934, kdy se Masaryk domníval, že umírá. Podle ní u tohoto záznamu mohli být i jiní lidé, třeba Masarykova dcera Alice nebo Edvard Beneš, který Masaryka v roce 1935 vystřídal v prezidentské funkci.

"Jsem nemocný, vážně nemocný. Je to konec, ale neobávám se. Budete pokračovat v práci, víte jak, ale musíte být opatrní," citovala Hájková z dopisu. Za hlavní sdělení označila slova o tom, že není možné toho moc udělat, jestliže jsou lidé nevzdělaní a hloupí. "Lidé jsou rádi hloupí, nedělejte jim to jednoduché a hádejte se s nimi," citovala další slova. 

Dopis podle Hájkové místy vypadá jako politické poselství, jak se chovat k obyvatelům multinacionálního Československa. Němci by v Československu podle textu měli zůstat. "Dejte jim, co si zaslouží, ale ne více," parafrázovala Hájková Masarykova slova. 

Obálka s dokumentem se nyní vrátí do Národního archivu, kde experti dopis znovu prověří a oficiálně potvrdí jeho pravost. Objasní také kontext dokumentu, řekl ředitel Národního archivu Milan Vojáček. Výsledky další analýzy by mohly být do měsíce. Bude vhodné, aby dokument na historickém workshopu probádalo více nezávislých historiků a teprve pak výsledky předali veřejnosti, řekl Vojáček. Forma otvírání dopisu v živém vysílání podle něj pomohla zvýšit povědomí o práci archivu a zároveň popularizovat historii včetně Masaryka.