Jak třídit kovové obaly ještě lépe?

Třídění kovových obalů je v Praze  čím dál běžnější. K dispozici máme  síť šedých kontejnerů, kterou plánuje metropole dále rozšiřovat. Čistota vytříděného materiálu je dlouhodobě velmi dobrá, navíc množství železa a hliníku každoročně roste. Pražské služby hrají klíčovou roli v rámci svozu této komodity na většině území Prahy.  Recyklace kovů představuje jeden z nejúčinnějších způsobů, jak přispět k ochraně životního prostředí, šetří přírodní zdroje i energie.

Jak vypadají nádoby na kov

V Praze jsou kontejnery na kovový odpad v drtivé většině šedé a jejich typickým znakem je tvar zvonu. Podzemní kontejnery, klasické popelnice nebo jiné typy odpadních nádob pak mají vždy šedivá madla, víka či jiné rozlišovací prvky. Bezpečně je člověk pozná především podle polepů. Pokud bývají často plné, musí na to občané upozornit odbor životního prostředí příslušné městské části. Ten může u své svozové společnosti objednat ve spolupráci s městem častější výsyp nebo další nádoby. „Nejbližší veřejné stanoviště tříděného odpadu najdete snadno a rychle na odpady.mojepraha.eu, včetně frekvence svozu, plánovaných svozových dnů a dalších užitečných informací. Nechybí ani důležitá funkce hodnocení, “ doplňuje tiskový mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický.

Co je možné vytřídit do nádob na kov

Vyprázdněné a sešlápnuté nápojové plechovky, konzervy, víčka, alobal, kovové tuby, kávové kapsle a tak podobně patří do jedné nádoby. Napoví shodné recyklační symboly na obalech i na řadě popelnic a kontejnerů, podle nichž se člověk hravě zorientuje. Konkrétně zkratka „FE“ nebo „ALU“ s čísly 40 nebo 41 uvnitř trojúhelníku ze šipek. Naopak do žádného z více než dvou tisíc dvou set šedých kontejnerů v ulicích metropole nepatří žádné tlakové nádoby, hořlavé spreje, kanystry ani obaly od motorových olejů a chemikálií. „Dále hasicí přístroje nebo plynové kartuše od turistických vařičů či zahradních grilů. Tyto produkty noste prokazatelně prázdné do míst zpětného odběru, “ prosí Komarnický.