Poslanci EP chtějí v rozpočtu EU na 2025 zachovat peníze na program Erasmus+

Svou představu o podobě rozpočtu Evropské unie pro rok 2025 dnes schválil Evropský parlament. Plánované výdaje by podle europoslanců měly v platbách dosáhnout 153 miliard eur (3,8 bilionů korun), což má zabránit snížení prostředků na některé unijní programy, například Erasmus+ či Horizon Europe. Škrty v těchto kapitolách rozpočtu chtějí členské státy EU, které v září navrhly snížení o zhruba 1,5 miliardy eur (37,5 miliardy korun). O konečné podobě unijního rozpočtu budou nyní zástupci parlamentu v příštích týdnech jednat s představiteli států.

Europoslanci dnes ale nakonec neodhlasovali související politické usnesení. Jeho text totiž ve velké většině odmítly levicové frakce, liberální klub Obnova Evropy či populisticky pravicová frakce Patrioti pro Evropu. Frakce Obnova Evropy svůj postoj zdůvodnila tím, že lidovecká frakce schválila některé pozměňovací návrhy s "krajní pravicí".

Podle zpravodaje návrhu Victora Negrescua (S&D) neexistence politického postoje EP jednání s členskými státy výrazně neovlivní. Zpravodaj poznamenal, že to pro něj paradoxně představuje komfortnější pozici. "Fakticky to nic neznamená," řekla k neschválení usnesení také česká europoslankyně Danuše Nerudové (zvolena za STAN), která zasedá v rozpočtovém výboru. Je to však podle ní signál, že Evropský parlament je oslabený, což oslabuje také jeho pozici vůči Radě EU, tedy členským státům.

"Návrh Rady EU odmítáme, protože by se jednalo o škrtací rozpočet," uvedl po hlasování Negrescu. Podle něj bylo klíčové v rozpočtu podpořit investice. Redukce by se dotkly rozpočtů programů Erasmus+, který podporuje studijní a profesní pobyty občanů unie v jiných členských zemích, Horizon Europe, který podporuje vědu a výzkum, či zdravotnického programu EU4Health. Podle Negrescua by škrty také oslabily EU na mezinárodním poli.

Rada EU odůvodnila redukci mimo jiné snahou, aby výdaje nevzrostly ve srovnání s rokem 2024 o více než dvě procenta. Škrty v programech si podle nich vyžadují vyšší náklady na obsluhu půjčených peněz v rámci programů obnovy po pandemii covidu-19, což ale europoslanci odmítají.

Hlavní parametry rozpočtu navržené parlamentem převyšují představu členských států i původní návrh Evropské komise z léta letošního roku. Celkové výdaje by měly činit 153 miliard eur (3,8 bilionu korun) a závazky, které obsahují i výdaje očekávané v dalších letech, pak 201 bilionu eur (přes pět bilionů korun), uvedl v prohlášení Evropský parlament. Rozpočet představuje přibližně jedno procento HDP Evropské unie.

Zástupci Evropského parlamentu a členských států budou mít nyní tři týdny na dojednání kompromisního řešení. Pokud příslušný dohadovací výbor kompromis nenajde, musí Evropská komise přijít s novým návrhem podoby rozpočtu. Hrozit by tak mohlo rozpočtové provizorium. Taková situace by ale nastala až v případě, že se europarlament a členské státy na podobě rozpočtu neshodnou do začátku nového roku.